Většinu obyvatel ostrova Ascension tvoři britští a američtí vojVolnýáci. Běžnou pracovní sílu a domorodé obyvatelstvo tvoří tzv. Saints, tj. svatoheléňani. Pár poznámek k ostrově. Knowledge  base.

(Noční) život

Na ostrově jsou dvě sídla (vesnice), nepočítaje v to vojenské základny. První je hlavní město Georgetown, druhé pak centrum zde trvale osídlených obyvatel Two Boats Village. Georgetown je vesnička tvořící asi dvacet přízemních budov, tři historické (přízemní) baráky pro instituce (vláda, hasiči, samospráva) a jedna pláž (z většiny vyhrazená pro želvy). V Georgetownu je hotel s restaurací, hned vedle je bar, pošta a potraviny.

Majitelka baru se jmenuje Sue a stará se o všechny nové tváře příkladně – zve na panáky na účet podniku Odmítnutí se nepřipouští. Po majitelce se obvykle s pozváním přihlásí barmanka, pak kamarádka, pak místní zedník, pak jinej turista, kterej byl pozvanej na drink zadarmo už pětkrát a je mu blbý, že nic  nedává společnosti nazpět, a než se nadějete, tancujete s letuškama z RAF letu totálně na mrak, a to jste utratili jen za jedno počáteční víno pro sebe. Co se týče atmosféry, jakou tohle “město” na lidi dýchá, musí se to předat osobně, počkejte si na osobní vyprávění.

Jinak drinky jsou totálně levný,pro příklad Gin Tonic stojí libru dvacet, panák whiskey to samý, pinta cideru libru osmdesát, pivo levnější o trochu.

 

Jídlo

Hlavním zdrojem potravin na ostrově jsou ryby. Většina obyvatel má zahrádku, takže zelenina je k dostání sice taky, ale spíše podpultově. Čerstvou mrkev nekoupítem, protože jedinou úrodu místní zemedělec předal hotelu, aby vám z ní mohli udělat salát. V restauraci jsou typicky na výběr dvě jídla: ryba a mražené (dovezené) prase.

 

Voda (atd.)

Pitná voda (kohoutková) je na ostrově k disposici v každém domě. Vždycky je ale teplá, něco jako odtočtit vlažnou vodu, aby člověk natočil sklenici jak jsme zvyklí v ČR, tu neexistuje. Napříč ostrovem vedou ke každému sídlu vodovodní trubky,vše napovrchu, jen pod silnici se to zpravidla zakopává. Voda se zde získává desalinizacá mořské, přírodní prameny jsou jen v džungli nahoře.

 

Zvířectvo

V noci tu jsou komáři. Tropický komáři. Rovníkový komáři, Jsme sice moc daleko od Afriky na to, aby mohli přenášet žlutou zimnici, ale jsou to svině. Dál jsou na ostrově zdivočelí a pomalu znovu domestikovaní osli, kteří narozdíl od lidí přežili v 19. století epidemii žluté zimnice. Taky jsem viděl jednu divokou kozu, ale fakt jen jednu, a nikdo z místňáků mi nebyl schopen říct, co je zač.

Taky tu mají být velký mořský želvy a pozemní krabi, ale neviděl jsem ani jedno.

 

Telekomunikace

Pro turisty je tu mobilní signál, ale jen pro vybrané anglické operátory (vodafone, orange + dva američtí). Skutečně, evropský mobil hlásí žádný signál, ale stačí manuálně zvolit operátora a připojíte se k síti taky. Cenu volání a sms jsem nezjišťoval, asi to bude brutální. Místní používají telefonní budky, které jsou v obou vesnicích na každém rohu.

Internet je v hotelu k disposici. Vzhledem však k tomu, že hotel tvoří pět rozesetých budov a lá “bungalow”,  je k disposici jen kolem restaurace a recepce. Cena je 5 liber na hodinu či 10 liber na 24 hodin.

Volání z budky na telefon v EU stojí 1.80 libry za minutu.

 

Doprava po ostrově

Autem. Mají tu sice prý mininbusovou službu, ale funguje zřejmě jen ve svátky, kdy se hodně pije. Maximální povolená rychlost je 40 mil/hodina. Sranda je, že všechny auta na ostrově (vyjma těch amerických, které se půjčit stejně nedají) má tachometry v kilometrech za hodinu. No převádějte si to sami. Každopádně aut to jezdí tak málo, že jsem vypozoroval pouze to, že se všichni řidiči zdraví mávnutím jak tramvajáři v Praze.

 

Na ostrov a z ostrova

Všechno, stejně jako let s RAF z Brize Norton, zoufale dlouho trvá. Administrační procedury jsou rychlé, ale naloďování se jede hezky po staru, a tak dopravit kufry a pasažéry na loď má zabrat osm hodin čistého času. Docela tomu věřím, dám vědět ve středu.