Konečně na lodi. Stevard mi ráno v 7 přinesl do kabiny horké kafe a výtisk dnešního lodního newsletteru. Původně jsem měl nízkorozpočtovou kajutu na palubě C sdílet ještě s jedním pasažérem, ale nakonec ji mám sám pro sebe. Je právě 13.00 UTC, poloha 11° 13′ jižně, 11° 7′ západně, průměrná rychlost 14,7 uzlů, hloubka moře pod námi 3840 metrů. Měla by tu být funkční placená wi-fi, tak se večer pokusím nahrát tenhle text na internet.
Nalodění na RMS Saint Helena začalo včera v 8.30 ráno, kdy jsme odevzdali v přístavu naše těžší zavazadla, které nám posádka lodi přepravila do kabin. Šlo to rentgenem podobně jako na letištích, uvnitř jsme nesměli mít žádné ostré předměty. Nástup na loď byl v 16.30. V tu chvíli jsem si uvědomil, proč se kufry odevzdávaly tak brzo, rozhodně nešlo jen ochotu námořníků pomoci nám s těžkými zavazadly. Přístav na Ascensionu je velmi mělký (s písčitou pláží a průzračně modrou vodou, ve které plave neuvěřitelné množství ryb), a tak nás k poměrně daleko kotvící lodí převezla menší loďka. Náklad a kontejnery a zásoby se pak na loď dopravují širokými dlouhým plovoucími plošinami, které vypadají jako obrovské staré vory, na které někdo přidělal motor. Vše se dost houpalo, na loď proto musí člověk doslova naskočit. Pak proběhla registrace a stevard mě eskortoval do kajuty.
Jak jsem psal, na tuto kratší cestu lodí směrem na Helenu mám levnější malou dvoulůžkovou kajutu v podpalubí. Dorazil jsem do ní jako první, tak jsem moudře zabral spodní postel, otevřel kufr a zjistil, že se uvnitř nedá skoro pohnout, další část plochy podlahy zabíralo zavazadlo spolucestujícího, který se zřejmě právě registroval nahoře v Bureau. No a pak se objevil. Milej anglickej voják, na cestě na týdenní dovolenou z Falkland. Akorát byl teda obrovskej. Mohl vážit snad dvakrát tolik co já. Už jsem si představoval, jak posuvná horní postel na mě v noci spadne a slisuje mě jako sendvič, když ho přejíždí náklaďák. Ale tak co, nějak to musíme zvládnout.
Následovalo bezpečnostní školení a jak se setmělo, otevřel se bar, načež se zakrátko podávala čtyřchodová luxusní večeře. V devět večer začala oblíbená lodní zábava – bingo. V životě jsem ho nehrál, ale je to zábava. Zdejší starší cestovatelé mě hbitě zaškolili.
U večeře jsem seděl u stolu single travellers, samých důchodců. Všichni jsme se znali od vidění z Ascensionu a letadla. Velmi milá a příjemná společnost, jen mi připadalo vtipné, že i v jiných částech světa a jiném věku muži preferují sofistikované, chuťově plné červené víno, zatímco dámy cucaly sladký lodní bílý „ship wine“. Jeden ze spolustolovníků jede na Helenu již potřetí, z nostalgie, aby si ještě naposledy užil cestu lodí, než ji v příštím roce zruší. Další starej týpek je protřelej milovník plaveb a jede taky na dovolenou. Tak třetinu osazenstva tvoří svatoheléňané vracející se domů. Je tu taky jedna šestičlenná skotská rodina, která jede na ostrov na jeden (!) den a pak se vrací zpět na Ascension a letadlem do UK. Zatím mám pocit, že jsem jediný, kdo nemá za hlavu státu Její Veličenstvo.
Můj spolubydlící, anglický voják, se projevil jako skvělý světoběžník a promptně si u posádky zařídil vlastní samostatný pokoj, s tím, že mě nechce zabít (já ještě přidal zásadní argument, že chrápu), a tak mám kajutu pro sebe. To řeší veškeré problémy s malým prostorem.
Většinu dne trávím na venkovní palubě („Sun deck“), kde jsou stoly, lehátka, slunečníky, bazén atd. Na ní navazuje bar, kde se hraje bingo a ráno pouští dokumenty o zvířátkách. O patro níž je klub („Lounge“), kde je knihovna, velká televize pro večerní promítání filmů a další bar, ale bez přístupu na venkovní palubu. Úplně v podpalubí je prostorná restaurace, kde se podávají snídaně, obědy a večeře pro ty, kteří nechtějí využít samoobslužného bufet nahoře. Při večeři tam byli včera všichni, předpokládám, že dnes taky.
Loď je malá (o dost menší než např. trajekty co spojují středomořské ostrovy a pevninu), takže se dost houpe. Dnes už jsem si nicméně zvykl, je to nesmírně kolébající pohyb, výborně se spí.
Na Svatou Helenu máme dorazit v sobotu v 7 ráno, snad tam bude lepší internet, abych mohl nahrát nějaké fotky.

 

 

Fotogalerie